Klimatické změny jsou přirozeností přírody

5. ledna 2010 v 17:36
autor: Oldřich Klimánek

Země

Máme velké štěstí, že řada dob ledových skončila před 12 tisíci lety.
Aktivisté angažování v tématu klimatických změn mají pravdu. Na naši planetu se chystají velké změny klimatu. Katastrofické změny. Ovšem aktivisté se mýlí v jejich původu. Zatraceně se mýlí. A recept na řešení - v ceně 27 bilionů dolarů - je chybný ještě více. Proč?
Klimatické změny nejdou na vrub člověku. Je to cesta Matky Přírody. A vysávání skleníkových plynů z atmosféry je příliš krátkozrakým řešením. Musíme být připraveni na oheň i led, na vedro i mráz. Musíme býti připraveni na změnu.

Žijeme v klamu, klamu náhody. Za dva miliony let, během kterých jsme se z Homo erectus s dozadu ustupujícím čelem a v ruce třímajícího kamenné nástroje vyvinuli v Homo urbanus s čelem vysokým, člověka-vynálezce měst, jsme prodělali šedesát zalednění, šedesát dob ledových. A za 120 tisíc let - od chvíle, co jsme se zjevili v dnešní fyziologické podobě jako Homo sapiens - jsme prožili dvacet náhlých globálních oteplení. Ve většině takových událostí teploty vystřelily směrem vzhůru až o 18 stupňů během pouhopouhých dvaceti let.

K tomu všemu došlo v době, kdy neexistovaly komíny ani výfuky. Tohle vše se stalo bez toho, aniž by moderní člověk přírodu jakkoli prznil.

Jaká náhoda nás drží v objetí klamu? Ledové příkrovy, v jejichž stínu jsme dokázali žít po dva miliony let, se rozloupaly před 12 tisíci roky a ponechaly nás v bujné nové Rajské zahradě. V ní jsme objevili zemědělství, peníze, elektroniku a celý náš současný způsob života. Jenomže tento poklidný stav se drží už abnormálně dlouhou dobu. A je velmi pravděpodobné, že "klimatické příměří" jednou pomine.

Proč? Co je opravdovou příčinou této normy Země - klimatu, které se pohupuje tam a zpět, z dusného tropického vedra k ledovému chladu? Klimatu, které zkamenělé lastury usazuje na vrcholky hor a suchou pevninu mění v moře a mokřiny?

Země je cestovatel. Její úhel [sklonění rotační osy] ve spojení s pohybem Země kolem Slunce způsobuje masivní výkyvy v počasí, výkyvy, jímž říkáme roční období - tanec od léta k zimě a zpět. Ale to není vše. Naše planeta trpí zvláštním třesem - tzv. precesním pohybem. A i precese vyvolává výkyvy v našem počasí - změny, kterými pravidelně procházíme každých 22 tisíc, 41 tisíc a 100 tisíc let. Říká se tomu Milankovičův cyklus, jenž je pojmenovaný po srbském inženýrovi a geofyzikovi, který jej objevil.

Kolísání, jež nás provází při cestě kolem Slunce, je přitom jen začátek. I Slunce je cestovatelem. Krouží kolem černé díry v centru naší Galaxie s periodou 226 milionů let. A přitom s sebou bere i svůj uzlíček planet. Tedy i nás. A výsledek?

Jízda kolem galaktického jádra je ověnčena nebezpečími. Kupříkladu každých 143 milionů let procházíme spirálním ramenem Mléčné dráhy, ramenem, které naši cestu zavaluje mořem kosmických paprsků. A tyto kosmické paprsky vyvolávají masivní klimatickou změnu. Potom je tam ještě nevinně znějící věc, jíž astronomové říkají "galaktický prach" - masivní oblaka kosmického prachu číhají na dráze naší sluneční soustavy a i ony způsobují dramatické klimatické změny.
I Slunce samo prochází vlastním cyklem, cyklem začínajícím zrodem a končícím smrtí. A v důsledku svého dospívání staré dobré spolehlivé Slunce je o 43 % teplejší, než když se Země před 4,5 miliardami let z planetesimál prvně zformovala do glóbu.

Suma sumárum? Od chvíle, co se před 3,85 miliardy let objevil život, naše planeta v důsledku změn počasí a tu a tam nějakého toho meteoritu zažila asi 142 případů hromadného vymírání druhů. To je jedno vymírání na 26,5 milionu let. Odkud se berou? Z přírody. Neexistovali žádní lidští kapitalisté, žádní průmyslníci ani kultury konzumu, které bychom z toho mohli vinit.


Nechceme být obětmi jednoho z těchto hromadných vymírání. Ani nechceme vidět, kterak velryby, sloni a pandy následují cestu, která čekala trilobity a dinosaury. Musíme se připravit na daleko víc než jen na ty změny, o kterých si myslíme, že je způsobujeme. Je zapotřebí se připravit na výzvy, které nás dohnaly k tomu, že jsme se vyvinuli do moderní, vysoce adaptivní formy. Musíme si uvědomit, že příroda nás zasypává zkouškami - a že nás posiluje to, když se nám podaří přírodu přelstít. Je nutné se připravovat na oheň i led. A uvědomit si, že Matka Příroda není fér.
Howard Bloom
Článek původně vyšel v deníku The Wall Street Journal.
.
Howard Bloom je vědecký publicista, autor několika knih, mj. také předseda The Space Development Steering Committee.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama