Zpráva Mezivládního klimatického panelu: 5600 nevědeckých citací, strach, katastrofy a politické motivy. Indie z Panelu vystoupila (2.cast)

6. května 2010 v 13:27 |  Globálne oteplovanie, modifikácia počasia, chemtrails
Afrika bude hladovět. Úroda poklesne až o 50 %
Kvůli globálnímu oteplování klesne až o 50 % úroda v některých státech v Africe, tvrdí ve zprávě IPCC. Po lidnaté asijské oblasti a velké části Jižní Ameriky tak varování o katastrofických následcích antropogenního globálního oteplování přišlo i na adresu afrických vlád.
"Excelence, zástupci tisku, vážené dámy a pánové. Promlouvám k vám jménem světové vědecké komunity…," začal Rádžendra Pačaurí svůj proslov na summitu věnovaném otázkám klimatu v Postupimi v září minulého roku. Při vystoupení zdůraznil, že v důsledku klimatických změn "by se v některých afrických státech mohla úroda plodin závislých na dešti do roku 2020 snížit až o 50 procent." Citoval přitom závěry jeho IPCC ze 4. hodnotící zprávy (AR4).
Nejenže se tato předpověď objevila v 9. kapitole II. pracovní skupiny, ale také ve výsledném Shrnutí (Synthesis Report), na kterém se jako hlavní autor podílel sám Pačaurí.
"V některých afrických státech by se úroda plodin závislých na dešti mohla do roku 2020 snížit až o 50 procent. Zemědělská produkce včetně přístupu k vodě v mnoha afrických státech bude podle prognóz těžce zasažena. Toto by dále nepříznivě ovlivnilo potravinovou bezpečnost a zhoršilo podvyživenost obyvatel."
- 4. hodnotící zpráva, IPCC 2007
Dr. Richard North se pustil do prověřování, na jakou literaturu ohledně dramatického poklesu úrody v Africe IPCC odkazuje. IPCC citovalo "IISD", což je International Institute for Sustainable Development (Mezinárodní institut pro udržitelný rozvoj). Jde o další nátlakovou skupinu stejného typu jako WWF založenou v Kanadě v roce 1990.

U jejího zrodu stál tehdejší kanadský premiér Brian Mulroney, který chtěl vytvořit "centrum, které bude v mezinárodním měřítku prosazovat koncept environmentálního udržitelného rozvoje", tedy organizaci, která bude protlačovat tuto politiku do dalších států.

Firma o sobě uvádí: "Svět čelí měnícímu se klimatu, ztrátě biodiverzity, nejhorší chudobě a environmentální degradaci . Co to může změnit? Dobré nápady. Kreativita. Nadšení. Inovace. Nastolení změny. IISD se věnuje prosazování změn směrem k udržitelnému rozvoji."
IPCC znovu použilo materiál nátlakové skupiny. Zpráva zaplacená tímto soukromým institutem neměla s vědeckým výzkumem nic společného. Přesto v koši, jak Pačaurí nevědeckým studiím hrozil, neskončila.

Autorem souhrnu prognóz pro úrodu vzhledem ke změnám klimatu je Ali Agoumi, Maročon živící se aktivitami kolem obchodování s emisními povolenkami v rámci mechanismu čistého rozvoje nastoleného OSN. Agoumi pracoval jako konzultant pro firmu Ecosecurities, která se na obchodování s povolenkami specializuje.

Jestliže Pačaurí odmítal dlouhou dobu uznat chybu ohledně předpovědi o tání ledovců posléze za ni nést osobní odpovědnost, protože - jak říkal - nemůže vědět, co se píše na každé stránce, zde o jeho odpovědnosti nemůže být pochyb. Jako hlavní autor tuto předpověď uvedl v souhrnném hlášení, aniž by si její původ ověřil.

Realita: Pačaurí pochybení i chybu odmítá, závěr IPCC je vědecký a hlavně správný.
Kvůli lidské aktivitě sílí hurikány
Zpráva IPCC uvádí, že v důsledku lidské aktivity přibývá a v 21. století ještě přibude katastrof spojených se zvýšenou aktivitou tropických bouří. Nejen Spojené státy tak dle Panelu mají před sebou černou budoucnost. Bývalý viceprezident USA, guru všeho zeleného a v této oblasti úspěšný podnikatel Al Gore, který je díky svému byznysu označován za "prvního uhlíkového miliardáře", rád prohlašuje, že ničivý hurikán Katrina z roku 2005 byl ztělesněním globálního oteplování - že živelnou pohromu si lidé na sebe přivolali sami.

"Pravým jménem hurikánu Katrina je globální oteplování," psaly tehdy noviny.
Mezivládní klimatický panel uvedl, že "je spíše pravděpodobné (> 50 %), že na zvýšené intenzitě hurikánů má svůj podíl i člověk," a také že "je pravděpodobné (> 66 %), že během 21. století budeme svědky zvýšené aktivity hurikánů".

Má to však háček. Analýza dat ukazuje, že co se tropických bouří týče, v atmosféře se neděje zcela nic neobvyklého, bouří v dlouhodobém měřítku nepřibývá. Navíc celková energie naakumulovaná v tropických bouřích je v současnosti na 30letém minimu.

Údaje o hurikánech nezávisle analyzoval i Les Hatton z Kingstone University v Londýně a konfrontoval je se závěry Mezivládního klimatického panelu - tvrzení IPCC jako i jiní vyvrátil.
Ohledně závěru IPCC, že na zvýšené intenzitě hurikánů na podíl člověk, řekl: "Jelikož nedošlo k žádnému významnému nárůstu intenzity hurikánů, těžko v tom vidět, co s tím má společného lidský příspěvek. Prohlášení jako tato nezvyšují důvěru v kvalitu hlášení IPCC."
Předpověď IPCC, že během 21. století budeme svědky zvýšené aktivity hurikánů, Halton komentoval slovy: "Naprostá spekulace stejné kvality jako předešlé tvrzení."
Bill Gray, průkopník v oblasti výzkumu hurikánů a jejich předpovídání, v nedávném článku uvedl, že mezi intenzitou hurikánů a povrchovou teplotou oceánů neexistuje přímé spojení ani z teoretického hlediska.

"Při globálním oteplování nebo globálním ochlazování se teplota svrchní části vzduchu zvýší nebo sníží podle povrchové teploty vody. Vertikální teplotní gradient nebude nijak významně ovlivněn. Nemáme žádné opodstatněné fyzikální důvody věřit, že by se frekvence nebo intenzita hurikánů nějak znatelně změnila, kdyby se globální teploty oceánů měly zvyšovat."
Vedoucím kapitoly o hurikánech ve 4. hodnotící zprávě IPCC byl Kevin Trenberth, jenž figuruje i v aféře ClimateGate. S jeho jednáním a tím, jak tuto kapitolu vedl, ostře nesouhlasil například Chris Landsea, šéf amerického Národního centra pro hurikány. Na protest se spolupráce s IPCC vzdal.
"Osobně už nemůžu s čistým svědomím přispívat k procesu, který je podle mě jednak motivovaný předem vymyšlenými plány a jednak vědecky nepravdivý. Jelikož vedení IPCC neshledalo na jednání dr. Trenbertha nic chybného, a ponechalo ho na pozici vedoucího autora 4. hodnotící zprávy, rozhodl jsem se, že k 4. hodnotící zprávě IPCC již přispívat nebudu."
- Chris Landsea, ředitel amerického Národního centra pro hurikány
Globální oteplování zvyšuje počet katastrof a způsobuje značné škody
V hodnotící zprávě IPCC z roku 2007 se objevilo pojednání o vlivu změny klimatu na počet katastrof, přesněji způsobené škody.
Výroky Klimatického panelu o častějších a sílících přírodních katastrofách v důsledku činností člověka jsou běžným tématem politických i veřejných debat a také tématem médií. Není proto divu, že na summitu v Kodani v prosinci minulého roku byla klimatická změna způsobená člověkem v souvislosti s přírodními katastrofami jedním z hlavních argumentů. Rozvojové státy tehdy požadovaly částku ve výši sto miliard dolarů (asi 1,9 bilionu korun) jako kompenzaci za přírodní katastrofy, na jejichž vzniku mají mít vinu vyspělé státy.

Samo IPCC ve zprávě varovalo, že "svět od 70. let v důsledku extrémních událostí spojených s počasím utrpěl škody, které [rok od roku] rapidně rostly".
Proti tomuto výroku a snaze dávat do souvislosti lidskou aktivitu s přírodními katastrofami a napáchanými škodami se sice postavilo několik odborníků na tuto oblast, ale jejich připomínky IPCC ignorovalo.

Mezivládní klimatický panel svůj závěr přitom opřel o jednu studii, která době psání 4. hodnotící zprávy ještě nebyla ani publikována.
Když v roce 2008 - rok po vydání AR4 - konečně vyšla, její závěr byl zcela jiný než závěr IPCC.
Její autor, Robert Muir-Wood z konzultační firmy RMS, napsal: "nenašli jsme dostatečné důkazy pro tvrzení, že mezi vzrůstem globálních teplot a škodami napáchanými katastrofami existuje statistický vztah."

Dva recenzenti kapitoly hlášení IPCC se proti takovému vztahu hlásaném IPCC rovněž ohradili, ale jejich námitky nebyly akceptovány.
A přesto, že studie Roberta Muir-Wooda vyšla v roce 2008, vztah mezi katastrofami a změnami teplot byl opět pilířem argumentů na summitu v Kodani v prosinci 2009.
Jedním z hlasitých kritiků IPCC ohledně tohoto problému je Roger Pielke, profesor environmentálních věd z Coloradské univerzity, který si studii Muir-Wooda vyžádal pro workshop věnovaný právě tématu živelných škod v roce 2006. Sám je v tomto oboru uznávaným odborníkem.

Pielke marně IPCC upozorňoval, že citace této studie v AR4 a z ní učiněný závěr jsou skrz naskrz špatné.
Řekl, že veškerá literatura publikovaná před i po 4. hodnotící zprávě IPCC ukazuje, že vzrůstající finanční škody kvůli živelným pohromám mají své vysvětlení v sociálních změnách. "A tohle vlastně Muir-Woodova studie potvrdila," uvedl.

Počátkem února Pielke také zjistil, odkud pochází "záhadný graf", který se objevil v zprávě IPCC. V grafu - který hledanou spojitost měl dle IPCC ukazovat - se mísí dvě křivky. Jedna ukazuje průběh výše škod napáchaných katastrofami souvisejícími s extrémním počasím během let 1970-2005, druhá průběh globálních teplotních anomálii v intervalu -0,5 až 0,5 stupně Celsia za stejné období. I letmý pohled přitom neukazuje žádnou korelaci. I kdyby korelace byla čitelná, automaticky neodhaluje kauzální vztah, tedy příčinnou souvislost.

Nicméně jak profesor Pielke zjistil, autorem grafu je opět Muir-Wood, jenž posléze uvedl, že graf sestrojil jen tak, "neformálně". V literatuře se nikdy neobjevil, nikdy nebyl publikován - pro mnohé tak může být záhadou, jak a proč jej IPCC zahrnulo do své zprávy o stavu klimatu.
Přední německý klimatolog Mojib Latif uvedl, že snaha IPCC dát v hodnotící zprávě za každou cenu do spojitosti změnu klimatu, přírodní katastrofy a napáchané škody se nedá označit jinak než podvod na lidech.

S IPCC to však vůbec nehnulo. "Postup IPCC je stále precizní a vědecký," uvedl místopředseda IPCC Jean-Pascal van Ypersele.

Samotné IPCC pochybení odmítlo. Vztah musí existovat, i když závěr autora zprávy, kterou Panel citoval, říká naprostý opak. Vztah musí existovat, i když žádné studie, které by daly za pravdu IPPC, neexistují.
"Média se poslední dobou snaží upoutat pozornost na dvě takzvané chyby ve Čtvrté hodnotící zprávě (AR4) Mezivládního panelu pro klimatickou změnu. První se týká škod napáchaných katastrofami a druhá Amazonského deštného pralesa. Vedení IPCC se na oba případy podívalo a došlo k závěru, že námitky jsou neopodstatněné. Ani v jednom případě jsme nenašli důvody, proč bychom v textu hlášení měli cokoli měnit. Jsme přesvědčeni, že ze strany IPCC v tomto ohledu nedošlo k pochybení."
- IPCC, únor 2007
V ohrožení je 55 % území Nizozemska
Černé vyhlídky má podle IPCC před sebou Asie; lidnatá území kolem Himálaje, kde tamní ledovce měly kompletně roztát už za 25 let - zhoubné následky pro tamní početné obyvatelstvo (více než půl miliardy), které je závislé na vodě z ledovců; Afrika, až o 50 % nižší úroda na srážkách závislých plodin, hladomory, zvýšená podvyživenost obyvatel; Severní Amerika, sílící hurikány, větší škody, podle některých Katrina jako exemplární příklad člověkem způsobeného globálního oteplování; Jižní Amerika, obrovská území Amazonie ohrožená přeměnou deštného pralesa na savanu, fatální dopad na tamní ekosystémy, tedy i obyvatele.

Ale temným proroctvím se nevyhnula ani Evropa.
Všechny kontinenty mohou být zasaženy následky klimatických změn - bude-li stoupat hladina oceánů v důsledku člověkem způsobeného globálního oteplování. Toto je časté varování, třebaže dr. Nils-Axel Mörner, který hladiny moří a oceánů studoval 35 let a 20 let vedl projekt Maledivy (Maldives Sea Level Project), společně s dalšími vědci říká úplný opak.
"Je to lež nejhrubšího zrna," říká o vzrůstajících hladinách a možných následcích Mörner, vědec, který svůj obor obohatil o řadu klíčových objevů, jak v oblasti teorie, tak i pozorování. "Hladina oceánů fluktuuje, nahoru a dolů. Ale už 50 let nestoupá."

Mörner - jako mnozí další - vidí v předpovědích IPCC a použité literatury jednu zásadní chybu. Že se zakládají jen na počítačových modelech a s realitou nemají nic společného.
Mörner dlouhodobě kritizuje to, jak IPCC, Al Gore a další veřejně šíří strach. Je přesvědčen, že to má svůj účel. Trend ve vzrůstu hladiny museli prostě ukázat, což někteří z vědců i přiznali. O "kvalitě" textu IPCC na téma hladiny moří svědčí podle Mörnera i ta skutečnost, že když si pročetl jména 22 přispívajících autorů, ani jeden z nich nebyl odborník na hladiny moří. "Ani jeden."
Nicméně za exemplární případ krajiny ohrožené stoupající hladinou moře si IPCC ve 4. souhrnné zprávě vybralo Evropu, přesněji Nizozemsko.
"Nizozemsko je příkladem země velice citlivé jak na vzestup hladiny moře, tak i říční záplavy, protože 55 % jeho území leží pod úrovní moře, kde žije 60 % obyvatelstva a kde vzniká 65 % hrubého národního produktu (HDP)."
- 4. hodnotící zpráva, IPCC 2007
Skutečnost je však poněkud jiná: Pod úrovní moře se nachází pouze 20 % území Nizozemska, nikoli 55 %.
V této oblasti dále není produkováno 65 % HDP, ale pouze 19 %. Oba údaje pocházejí z nizozemského Centrálního statistického úřadu.

Na tento další problém ve 4. hodnotící zprávě IPCC jako první upozornil nizozemský deník Vrij Nederland. Na tamní politické scéně toto zjištění způsobilo malé zemětřesní. Chyba v hlášení rozzuřila ministryni životního prostředí Jacqueline Cramer, která si vyžádala důkladné prozkoumání kvality hlášení o klimatu, jež používá jako podklady pro svá politická rozhodnutí. A chyba pobouřila zejména tamní opozici.

Předseda IPCC Pačaurí mnohokrát čelil otázkám ohledně ostudných "chyb", které se ve 4. hodnotícím hlášení objevily. Odpovědím se povětšinou vyhýbal. Když se ho ale v polovině února na tyto skandály ptala novinářka Sandra León - která se dotázala i na problém s Nizozemskem, odvětil:
"Ale tam žádné chyby nejsou. Je tam pouze jediná chyba ohledně tání ledovců v Himálaji, a tu jsme uznali. Chci zdůraznit, že to ostatní nejsou chyby (…) To, na co upozorňujete, není pravda. My jsme ty takzvané chyby prozkoumali. Nejsou to chyby a jsme si absolutně jisti, že co jsme řekli, může být doloženo na základě vědeckých informací."
129 zemí na konferenci o klimatu v Bolívii
Neúspěch setkání v Kodani přiměl bolivijského prezidenta Evu Moralese k zorganizování vlastní mezinárodní konference o klimatických změnách a právech planety Země. O plánech informovala média včele s ČTK již počátkem ledna.

Cílem setkání, které se uskutečnilo mezi 20. a 22. dubnem v bolivijském městě Cochabamba, bylo dosáhnout toho, co se nepodařilo v Kodani - donutit státy učinit závazky ohledně oxidu uhličitého a odškodnit rozvojové země, které kvůli aktivitě vyspělých států mají trpět klimatickými změnami nejvíce.

Konference se údajně zúčastnilo několik tisíc lidí ze 129 zemí světa. Nechyběli ani národní delegáti.
"Hlavní příčinou destrukce planety Země je kapitalismus. V městech, kde žijeme, kde ctíme Matičku Zemi, je naším morálním právem říct, že ústředním nepřítelem Matičky Země je kapitalismus," řekl Morales početnému publiku.

"Kapitalismus dosahuje maximálních zisků, prosazuje neomezený růst na omezené planetě. Kapitalismus je zdrojem asymetrie a nerovnováhy světa."
Morales ohledně klimatických změn a jejich dopadů argumentoval takřka vším uvedeným v předchozím textu, i když v poněkud zmateném stylu.

"Globální produkce potravin klesne přibližně o 40 %. Ve světě se zvýší počet hladovějících lidí, kterých již nyní je více než miliarda. Zmizí 20 až 30 procent živočišných i rostlinných druhů. Kvůli globálnímu oteplování roztají polární čepičky, ledovce v Andách i v Himálaji a pod hladinou zmizí několik ostrovů."

Při vystoupení zopakoval požadavek na snížení emisí CO2 ve vyspělých státech o 50 % a zřízení mezinárodního soudu pro klimatické zločiny - soudního tribunálu pro všechny, kteří škodí přírodě a klimatu jakýmkoli způsobem.

"Máme dvě možnosti. Buď zemře kapitalismus, nebo Matička Země."
"Smrt kapitalismu," uzavřel Morales svůj proslov.
Moralese loni předseda Valného shromáždění OSN Miguel Brockmann vyznamenal medailí a titulem "Světový hrdina Matičky Země".

IPCC OSN a Al Gore získali v roce 2007 Nobelovu cenu míru.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama