Půjčky a banky (1.část)

24. ledna 2011 v 7:56 | Ing. Aleš Drobek |  FED, peňažné otroctvo
Moderní formy podnikání stavějí na základě, který tvoří peníze jako hlavní prostředek směny a vyjádření úspěchu neboli zisku. Tento rozsáhlý článek odhaluje, jak dnešní peníze vznikaly a co vlastně určuje jejich hodnotu.
Všichni tak nějak podvědomě tušíme, že banky jsou bohaté, že práce bankéře je vážená a úctyhodná, že bankovnictví vůbec je velice výnosný byznys. Málokdo se však pozastaví nad tím, jak fungují vklady a půjčky v bankách, jak banky vytvářejí zisk a jaký je vztah mezi komerčními bankami a bankou centrální.
Bankovní realita není fádní a šedivou krajinou čísel obývanou bezvýraznými muži a ženami v dokonale padnoucích oblecích a kostýmcích. Je to fascinující a živoucí svět, který jako zrcadlo odráží všechno lidské, ať už důmysl a vynalézavost na jedné straně, nebo hrabivost a morální pokleslost na straně druhé.
Hlubší pochopení celého mechanismu mimo jiné skýtá odpověď na otázky, proč si naše vlády tak rády půjčují, proč jsou banky tak bohaté a proč není jejich podnikání tak docela chvalitebné. Tyto základní pravdy také napovídají, kolik daní vlastně doopravdy platíme a komu.
V následujícím textu na vás z nepřehledné džungle ekonomických teorií občas výhružně vyhlédnou pojmy jako systém částečných rezerv, inflace, deflace, úvěrová expanze apod. Pamatujte, že člověk se nejvíc bojí neznámého. Mým cílem bylo ukázat vám tyto jevy bez roušky tajemna v prostém denním světle. Možná pak zjistíte, že stejně jako v pohádce o čaroději ze země Oz se za obrovsky složitým a běžným smrtelníkům nepochopitelným aparátem skrývá jen obyčejný člověk se vším, co k člověčenství patří.
Banky a peníze dávnověku
Potřeba směny nás provází zřejmě již od chvíle, co je člověk člověkem. Se vznikem a rozvojem obchodu se však tradiční přímá směna zboží stávala čím dál nepraktičtější, a tak lidé vynalezli směnu nepřímou - selátko za něco trvanlivého a přenosného a to pak za cílový předmět, například pluh. Tak vznikly první peníze a skutečný rozvoj ekonomiky a lidské civilizace mohl začít.
Posuňme se nyní v čase do doby, kdy přišla na svět instituce, které dnes říkáme banka. Z nejnovějších archeologických poznatků vyplývá, že prvními bankami byly zřejmě chrámy, jimž lidé svěřovali v úschovu své zásoby a přinášeli obětiny. Kněží pak zemědělcům a obchodníkům poskytovali půjčky v podobě domácích zvířat či obílí.
Tento dějinný moment byl také začátkem dlouhého, složitého a tajemného svazku mezi penězi a bankami. S tím, jak se ze spletitých vztahů tržního mechanismu začaly pomalu vynořovat zlato a stříbro coby nejvhodnější a nejpoužívanější měny, začaly se banky postupně stávat stále oblíbenějším úložištěm těchto komodit. Dokázaly je totiž lépe zabezpečit před lapky a zloději než polštář či uvolněné prkno pod postelí.
Součástí přirozenosti lidské je nejen důmysl a vynalézavost, ale rovněž hrabivost a nepoctivost. Bankéři si časem uvědomili, že lidé si k nim své peníze ukládají mnohem častěji, než vybírají, a že všechny ty spousty zlata jim v trezorech leží ladem. Chopili se tedy příležitosti a zapojili líný kov do práce - začali jej tajně a bez vědomí majitelů půjčovat na úrok, přičemž si pro účely výběrů nechávali v rezervě jen část těchto vkladů.
Není asi obtížné si představit, jaké obrovské bohatství jim tento "podnikatelský záměr" přinesl. Ovšemže tento podvod mohl úspěšně fungovat pouze do té doby, dokud na něj klienti nepřišli a podezřelou banku neoblehli. Tato nepoctivá praktika však byla natolik výnosná, že se ji navzdory pádům bank a občasným snahám o bankovní regulaci nikdy nepodařilo zcela vymýtit. S tichým i neskrývaným souhlasem vlád a panovníků přežila a vyvíjela se ruku v ruce s lidskou civilizací. Dnes je již vrostlá tak hluboko v samotných základech ekonomiky, že málokdo dohlédne k jejím počátkům. Škody, které přitom způsobuje, jsou na pováženou. Dnes se jí říká odborně frakční rezervní bankovnictví nebo též systém částečných rezerv.
Zastánci této praktiky jsou dodnes nejen bankéři, kteří ji kdysi v zájmu svého obohacení přivedli na svět, ale také početná skupina politiků a špičkoví ekonomové, jež nelze prvoplánově podezírat ze zištnosti. Abychom tedy mohli v našem historickém popisu pokračovat, musíme si nejprve udělat malou odbočku a nade vší pochybnost dokázat, že jde o činnost, která je v rozporu se základními principy přirozeného práva a jako taková poškozuje lidskou společnost.
Systém částečných rezerv
Nedorozumění, které dnes vládne diskuzím o oprávněnosti systému částečných rezerv, pramení z určitého zmatení pojmů. Zkusme si krátce popsat dva základní druhy peněžních transakcí:
  • Půjčka - peníze, které poskytne pan Hynek paní Jarmile na předem domluvenou dobu za dohodnutý úrok. S penězi přechází na paní Jarmilu disponibilita neboli možnost s nimi manipulovat, dále je půjčovat, či je zhodnocovat, jak paní Jarmila uzná za vhodné. Tato transakce může samozřejmě probíhat i směrem od pana Hynka k bance (termínovaný vklad), nebo od banky k panu Hynkovi (úvěr). V tomto případě plní banka důležitou společenskou a ekonomickou funkci, neboť zprostředkovává přesun kapitálu od těch, kdo chtějí šetřit, k těm, kdo chtějí investovat, čímž bezesporu přispívá ke zdravému růstu a rozvoji ekonomiky.
  • Vklad - předá-li pan Hynek paní Jarmile peníze na základě dohody o uložení, nejde o půjčku, neboť není stanoven termín, kdy musí paní Jarmila peníze vrátit, a také na ni nepřechází právo s penězi pana Hynka disponovat. V podstatě jde jen o změnu místa uložení peněz, například z Hynkovy stařičké komody do bezpečného trezoru paní Jarmily. Paní Jarmila si může za tuto službu účtovat poplatek, musí však být kdykoli připravena vydat vklad v plné výši zpět. Bankovní obdobou vkladu je dnes například běžný účet.
Pokud banka tyto dva principy zaměňuje, může se stát, že z vkladů klientů rozpůjčuje příliš mnoho a nemá pak dostatek prostředků na vyplácení. V takovém případě dochází k takzvaným runům na banku. Pravděpodobně také někteří čtenáři tohoto článku již postávali ve frontě s ostatními zoufalými vkladateli a snažili se domoci nezadatelného práva na své peníze navzdory kordonu bezpečnostní služby a zamčeným dveřím. V takových chvílích pak vychází na světlo starý a utajovaný poznatek prvních bankéřů, že praktika částečných rezerv je možná, jen dokud trvá důvěra k bance.
Systém částečných rezerv má ale také mnohem závažnější dopady, než je pouze újma na majetku oklamaných vkladatelů. Tato praxe ovlivňuje zásadním způsobem chod celé ekonomiky, neboť bankám poskytuje příležitost vytvářet peníze doslova z ničeho. Stát ukládá bankám držet část vkladů jako povinnou minimální rezervu, která je zároveň určující pro výši půjček, které může banka bez dalšího krytí poskytnout. Názorně to ukazuje následující zjednodušený příklad:
Pro snazší výpočet si stanovme výši povinné rezervy na 10%. Pokud tedy banka přijme od pana Petra vklad 100 korun, musí si odložit 10 korun stranou a zbylých 90 korun může dále půjčit, řekněme třeba panu Hynkovi. Jestliže pan Hynek poté tyto peníze převede na účet paní Kateřiny, může banka obratem půjčit dalšímu klientovi 81 korun. A tak to jde stále dál, až nakonec banka vytvoří z původního stokorunového vkladu celkem 1 000 korun. V principu nezáleží na tom, zda tento proces proběhne v rámci jedné banky, nebo v rámci celého systému komerčního bankovnictví.
Prostřednictvím výše popsané úvěrové expanze začaly tedy banky vytvářet nekryté peníze z ničeho. Důsledky této praktiky na množství peněz, ekonomiku, a tím i celou společnost a kvalitu života na sebe nenechaly dlouho čekat. Na prostoru tohoto článku však nelze přesně odvyprávět, co všechno se děje, jakmile toto červené vlákno vstoupí do komplikovaného tkalcovského stavu dnešního hospodářství, jelikož ten je dnes již natolik nepřehledný, že se v něm ztratily a stále ztrácejí celé ekonomické školy. Můžeme si však alespoň říci, jak vypadá výsledné plátno.
Hospodářský cyklus je přímým důsledkem změn množství peněz v ekonomice, tedy střídání inflacedeflace. A množství peněz v ekonomice zase přímo ovlivňuje stará bankovní praktika vytváření peněz z ničeho.
Námitky ohledně škodlivosti inflace dnes většinou narážejí na argumenty, že inflace je motorem ekonomiky, bez ohledu na to, že z hlediska principu rovnováhy musí každý uměle vyvolaný růst dříve či později vystřídat pokles. Posilníme-li se šálkem silné kávy, budeme nejprve čilí a plní energie, ale pouze za cenu, že nás nakonec přepadne únava a bolest hlavy. O alkoholu nemluvě.
Jenže ekonomika je mechanismus složitý a nepřehledný a základní logika, která je v jednoduchých záležitostech zřejmá, se v těch spletitých někdy může ztrácet. Základní ekonomická logika říká, že chceme-li si něco našetřit, musíme se nejprve uskrovnit. Všichni víme, že chceme-li získat peníze na investici, musíme nejprve určitou dobu méně utrácet, a že tedy každý kapitál nutně pochází z předchozí úspory. Ukážeme si to názorně na příběhu trosečníka na pustém ostrově.
Trosečník Robinson musí pro svou obživu chytat ryby. Chytá je na udici u břehu, kde je však ryb málo a on tak musí trávit téměř celý den nahazováním a navíjením a klením. Ze zkušenosti ví, že mnohem víc ryb žije kolem úrodných korálů dále od břehu, kam však udicí nedosáhne. Rozhodne se tedy, že si postaví člun. Odhadne, že k tomu potřebuje zhruba deset dní, ale potíž je v tom, že nyní téměř veškerý svůj čas věnuje chytání ryb. Nezbývá mu tedy, než načas omezit aktuální spotřebu, začít si některé ryby odkládat stranou a sušit. Až si nasuší dostatečnou zásobu na deset dní, přestane chytat a vyrobí si člun. Ten pak představuje jeho kapitál, díky němuž naloví za mnohem kratší dobu mnohem více ryb, a bude tak mít mnohem více času na odpočinek či jinou prospěšnou aktivitu. Zde tedy vidíme, že aby člověk mohl získat kapitál, musí se nejprve uskrovnit, a tedy spotřebovávat méně, než produkuje.
Co se ale stane, když tento přirozený systém naruší cizorodý prvek, jako je právě vznik kapitálu z ničeho, bez předchozích úspor?
Z logiky systému částečných rezerv vyplývá, že banky vydělají tím víc, čím víc vklady klientů namnoží, tedy čím více nekrytých úvěrů rozdají. Toho dosáhnou nejsnáze tak, že uměle sníží úrokovou míru na co nejpřitažlivější úroveň a podnikatelé lační laciných půjček si u nich rázem začnou podávat dveře. Na základě těchto úvěrů, které zdravý a přirozený vývoj ekonomiky naruší stejně jako povzbuzující droga vpíchnutá do žíly, pak podnikatelé vypracují a začnou financovat velkolepé investiční plány, které však neodpovídají potřebám trhu, neboť úspory obyvatel se reálně nezvýšily.
Nejprve tak nastává nebývalý rozmach a šťastné období ekonomické "prosperity", jenže působení drogy brzy vyprchá a bublina splaskne. Nastává prudký propad, zdrcení podnikatelé opouštějí své projekty a rychle splácejí úvěry, aby minimalizovali ztráty, a uměle nafouknuté peníze řetězovou reakcí mizí z oběhu.
Pokud jste si tu a tam při čtení novin nebo poslechu zpráv řekli, co že to ti novináři a politici pořád mají s tou inflací, tak teď znáte odpověď. Když banky uvolní do ekonomiky nekryté úvěry, nafouknou množství peněz, a tím způsobí inflaci. Když posléze peníze z oběhu mizí, dochází k takzvané deflaci. Pokud vám takový princip horské dráhy něco vzdáleně připomíná, jste na správné adrese - jde o ony údajně nevyzpytatelné a nepochopitelné hospodářské cykly.
Důsledky tvorby peněz z ničeho a následné inflace jsou skutečně pestrobarevné a jejich mechanismus složitý. Pro naše účely si však ty nejdůležitější můžeme shrnout v několika bodech:
  • Představte si, že byste si doma vytiskli milion falešných korun a vyrazili na nákupy. Ceny by pro vás byly logicky směšně nízké - s falešnými penězi se nakupuje radostně. Jelikož váš milion by se pochopitelně nerozprostřel po celé ekonomice okamžitě, nýbrž by do ní pronikal pomalu (od obchodníků, od nichž jste nakoupili, přes jejich dodavatele a zaměstnance dále), přísun vašich peněz by začal tlačit ceny vzhůru postupně. Vy byste tak získali výhodu nižších cen, obchodníci a jejich zaměstnanci ještě také, ale jakmile by oni vyrazili s novými penězi nakupovat, začala by cenová hladina pomalu stoupat. Lidé ve druhé vlně už by s těmito penězi nakoupili méně, ti ve třetí vlně ještě méně a tak dále a než by váš falešný milion dorazil třeba k poslednímu výpravčímu na opačném konci republiky, měl by menší hodnotu než původně. Takže zjednodušeně řečeno, zatímco vy byste si se svými milionem koupili třeba luxusně vybavený Mercedes, výpravčí jako poslední článek řetězu by si už koupil jen Fabii.
  • Z výše uvedeného příkladu plyne jediné - z výroby nových peněz nejvíce profitují ti, kteří stojí na jejich počátku a nejméně ti poslední. Takže z tahání peněz z klobouku díky systému částečných rezerv nejvíce profitují banky a nejméně státní zaměstnanci, penzisté a ostatní lidé s příjmem postaveným na dlouhodobých smlouvách. Z toho důvodu se inflaci přezdívá skryté zdanění.
  • Podnikatelům nepředvídatelná inflace znesnadní ekonomickou kalkulaci, jeden ze základních předpokladů úspěšného podnikání.
  • Vinou nespolehlivé kalkulace trh nerozezná schopného podnikatele od neschopného, protože v iluzorním hospodářském rozmachu se daří všem. Taková morálka samozřejmě narušuje motivaci vyrábět efektivně a kvalitně.
  • Inflace odrazuje lidi od spoření (zvláště když banka nabízí úroky nižší, než je míra inflace) a láká je tím k většímu utrácení. Všichni se chtějí zbavit čím dál bezcennějších peněz dřív, než za ně koupí ještě méně.
"Konjunktura plodí chudobu. Ještě pustošivější jsou však její morální dopady. Zasévá v lidech semínka sklíčenosti a malomyslnosti. Čím optimističtější byli v iluzorní prosperitě konjunktury, tím silnější zloba a zoufalství je nakonec postihne." - Ludwig von Mises: Lidské jednání
Proč s tím tedy naši politikové něco neudělají? Částečně je to tím, že samotný průběh celého nezdravého procesu vyvolaného masivním nafouknutím peněžní zásoby je v dnešní globální ekonomice tak nesmírně složitý, že není vůbec samozřejmostí plně se zorientovat v nepřehledné změti příčin a následků. Dlouho se například věřilo, že inflace je totéž co vzestup cenové hladiny. Není pak divu, že ekonomové, kteří nedokázali nalézt cestu z tohoto labyrintu zpátky až k samotnému počátku problému, navrhovali zas a znovu řešení, která se opakovaně hroutila jako domeček z karet.
Ukázali jsme si tedy, jak systém částečných rezerv, ona stará a nepoctivá praktika prvních bankéřů, vznikl a co způsobuje. Porušení univerzálního práva vedlo k nastolení prudkých hospodářských výkyvů a tím také k zásadní proměně kvality života lidí.
Proč se ale banky k této podvodné praktice uchylovaly, když svým jednáním vyvolávaly období úpadků a krizí, během nichž se často hroutily stejně jako vše kolem? Inu, člověk je jen člověk a pokušení astronomických zisků bylo příliš velké - dokud žili vkladatelé v blažené nevědomosti, mohli bankéři zhodnocovat jejich majetek podle libosti. Možná si mysleli, že budou-li opatrní a prozíraví, nadcházející krizi odhadnou a stihnou situaci včas zachránit.
Kde však byla celou tu dobu vláda, panovník či jiná autorita, jejichž prvořadým úkolem bylo odjakživa chránit bezpečí a práva poddaných? Vzhledem k přesložitému propletenci peněžních vztahů drtivá většina z nich tento trik zpočátku neprohlédla, a než konečně začali odpovědní lidé tušit, odkud vítr vane, byla již instituce bankovnictví natolik mocná a pevně vrostlá do struktury společnosti, že pro ni nebylo obtížné přesvědčit vladaře o oprávněnosti svého počínání.
A její úkol byl o to snazší, že státům a panovníkům brzy došla výnosnost takového podnikání také a stali se vlastně komplici zločinu páchaného na občanech, které měli chránit. Stát byl totiž již tehdy králem hýřilů, ve válkách, nejrůznějších výstřelcích a v celkové neschopnosti efektivně hospodařit utápěl obrovské sumy, pročež se mu tento dodatečný příjem náramně hodil.
A tak se utvořila zvláštní symbióza mezi bankou a státem, jako mezi parazitem a jeho hostitelem, která navzdory chabým pokusům o léčbu neustále sílila a mohutněla, až dospěla do podoby centrálního bankovnictví, jaké známe dnes.
Banky v mozaice civilizace
Abychom pochopili skutečný rozsah takového tichého ujednání, ukažme si, jak se upevňovala vazba mezi bankami a státem v koloběhu dějin a jak nesnadné bylo pro běžného občana domoci se práva. Dokument, který se zachoval z období starého Řecka, nám podává výmluvné svědectví o korupčních poměrech, které již tehdy mezi bankami a úřady jen kvetly. Jistý Isokratés si v něm mimo jiné stěžuje:
"Obchody s bankéři probíhají beze svědků a poškozená strana je bezmocná před těmito lidmi, kteří mají mnoho přátel, velké spousty peněz a jejich profese jim dodává zdání důvěryhodnosti." - Isokratés, 393 př. n. l.
Již ve starém Římě zákon rozlišoval mezi vkladem na viděnou, z nějž člověku neplynuly úroky a bankéř s ním nesměl volně nakládat, a termínovaným vkladem, který sloužil jako úročná půjčka bance. Je ovšem otázkou, jak úspěšná byla vymahatelnost takového předpisu. Jisté je, že staří Římané si na chamtivost, nepoctivost a privilegia svých bankéřů stěžovali také a že stále nezodpovědnější utrácení a inflační politika císařů nakonec významně přispěly k pádu římského impéria. S ním se také prakticky zhroutilo i celé evropské bankovnictví a trvalo dlouhých osm set let, než v městských státech středověké Itálie znovu vstalo z popela.
Na přelomu 11. a 12. století přinesl rozvoj obchodu s Orientem pohádkové bohatství italským městům jako Benátky či Florencie. A kde se objevilo bohatství, vyrostly zákonitě i banky. A celý příběh známý z antického světa se začal opakovat. Nejprve bankéři dodržovali římské právo hájící nedotknutelnost vkladů. Například první janovské banky uvedené dva typy vkladů ve svém účetnictví přísně odlišovaly, ale po čase začala rakovina částečných rezerv znovu vesele bujet. Úřady buď nedokázaly příslušný zákon vymáhat nebo se na nekalých praktikách, a tím i štědrých výnosech z úvěrové expanze rovnou podílely.
Pozdější církevní zákaz pobírání úroků zamotal hlavu nejen bankám, ale také všem následujícím generacím učenců a ekonomů. Ve snaze zákaz obejít totiž banky vynalezly rafinovanou metodu, jak termínovanou (tedy úročenou) půjčku schovat za vklad na viděnou, čímž rozdíl mezi oběma typy vkladů navenek zcela smazaly. Starý podvodný trik s částečnými rezervami však provozovaly dál navzdory tomu, že právě jeho vinou přiváděly samy sebe na mizinu i ty největší a nejmocnější z nich.
Tajné účetní knihy z 15. století objevené ve florentském archivu odhalují nečestné praktiky velké a bohaté banky slavného knížecího rodu Mediciů. I ona nejprve dodržovala práva svých klientů, jen aby se nakonec nechala svést příslibem pohádkových zisků.
Marnost snah o dlouhodobé provozování poctivého bankovnictví dokládá též příběh Amsterodamské městské banky založené roku 1609, která si cíl neporušovat povinnost stoprocentních rezerv dala přímo do vínku. Téměř 150 let si tato instituce držela plné krytí svých vkladů a stala se nejobdivovanější a nejdůvěryhodnější bankou své doby. Nakonec však i ona podlehla zlatému vábení a možná i na nátlak městských konšelů znovu sklouzla k praktikování částečných rezerv. Amsterodamská banka byla poslední bankou v dějinách, která prokazatelně dodržovala plné krytí vkladů a po jejím úpadku převzala otěže světového finančnictví Anglie.
Další mílový skok v evoluci nepoctivých bankovních praktik však proběhl jinde, konkrétně ve Švédsku roku 1668, kdy byla znárodněna Stockholmská banka, která se dodnes pyšní dvěma primáty: jednak se po znárodnění stala vůbec první státní bankou novodobých dějin, a jednak právě ona vynalezla zbrusu nový finanční instrument - tištění pravých i falešných papírových potvrzení o vkladu. A tak na svět přišly první bankovky.
Ve světle výše zmíněných událostí snad již ani nepřekvapí okolnosti vzniku slavné anglické banky Bank of England. Roku 1694 ji založil William Patterson s jediným hlavním cílem: poskytovat bankovní služby anglické koruně. Výměnou za půjčku 1,2 milionu liber šterlinků, která ovšem z plné poloviny sestávala z neexistujících prostředků vytvořených známým částečně rezervním trikem, obdržel Patterson výhradní právo tisknout anglické bankovky. Také Bank of England však navzdory svým četným privilegiím nakonec vinou porušování zásady plného krytí zkrachovala. Rok 1797 je dalším kritickým mezníkem ve vývoji bankovnictví - Bank of England tehdy konečně vyhlásila nesolventnost a přestala vyplácet vklady. V témže roce bylo rozhodnuto, že všechny daně musejí poddaní platit výhradně v bankovkách. Stát tedy donutil občany používat své nekryté peníze, čímž si pro sebe uzákonil peněžní monopol.
Právě tento okamžik jako by zvěstoval úsvit zcela otevřeného spojenectví bank a států zároveň s úpadkem velké části osobních a občanských svobod.
Zhruba v téže době vyřkl jeden z nejbohatších a nejvlivnějších finančníků své doby, Mayer A. Rothschild, zakladatel bankéřské dynastie Rotschildů, tuto památnou větu, která nám pro další vyprávění leccos osvětluje:
"Dejte mi právo tisknout a ovládat peníze státu a nesejde mi na tom, kdo píše jeho zákony." - Mayer Amsched Rotshschild, 1797
Z prudkých hospodářských výkyvů, k nimž docházelo v Anglii v první polovině 18. století, a z neustálého úbytku zlata ze státní pokladnice se zrodila diskuze o nutnosti přímého státního dohledu nad svobodným bankovnictvím. Někteří učenci a myslitelé chtěli vyřešit chronické problémy s fungováním bank ustanovením centrální banky, která by v případě krize zasáhla a hroutící se banku podpořila … ano, hádáte správně, další půjčkou. A my již víme, že tito lidé se navzdory dobrému úmyslu minuli s podstatou problému, tedy s podvodným principem částečných rezerv.
Kdybychom se mohli vrátit časem do oné doby, jistě bychom jim poradili, že další příliv likvidity inflační situaci ještě zhorší, a že banky při vidině takové záchranné sítě ještě více popustí uzdu riskantním operacím. Vzhledem k možnosti neomezené tvorby papírových bankovek z ničeho neboli tzv. fiat money (z latinského fiat = staniž se) jim pak už nebude nic bránit v nekonečné úvěrové expanzi.
Bankéři byli vidinou centrální banky samozřejmě nadšeni. A tak se stalo, že byl uzákoněn státní úřad, který relativně krotké cykly komerčního bankovnictví značně vyostřil a prodloužil. Při zpětném pohledu na vývoj celé situace je také zřejmé, že vznik instituce centrální banky byl přirozeným důsledkem praktikování systému částečných rezerv, neboť v zájmu bankéřů bylo mít záchranou síť v podobě věřitele poslední instance, v zájmu občanů a podnikatelů bylo dostat neustálý kolotoč vzestupů a pádů pod kontrolu a v zájmu panovníků a vlád bylo otevřít si dokořán dveře k bezuzdnému utrácení a vždy populární inflační politice. Časem se tato praxe rozšířila také do dalších zemí. Zřejmě nejzuřivější bitva o institut centrální banky a monopol na peníze se vedla v USA.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pan Earl Ingram G... Pan Earl Ingram G... | E-mail | 23. července 2011 v 19:17 | Reagovat

Dobrý den,

Já jsem pan Earl Ingram G, jsem seriózní, legitimní a akreditované věřitele. my
rozdávat úvěr ve spolupráci s jednotlivými orgány a úrokové sazby
3%, tato společnost je registrovaná a licencovaná půjčky půjčky společnosti, Společenská
bezpečnosti požadovaný počet a žádná úvěrová kontrola potřeby 100% zaručen.

  Garantujeme nejnižší sazba pro všechny úvěry se bez zajištění
benefits.Get schválen pro obchodní nebo osobní půjčky dnes a získejte finanční prostředky
ve stejném týdnu úvěrů application.These osobních může být schválena
bez ohledu na Váš účet a existuje spousta spokojených zákazníků zálohovat
toto tvrzení.

  Naším cílem je, aby vám důstojnost a respekt a zároveň poskytuje nejvyšší
kvalitních služeb v laskavě způsobem. tak vyplňte přihlášku níže.

Pro více informací kontaktujte nás na e-mail: payless60@gmail.com

Vyplňte dlužníka INFORMACE
Vaše jméno :____________________
Váš Sex :______________________
váš Age______________________
Vaši adresu :___________________
Vaše země :___________________
Své povolání :_________________
Výše úvěru potřebné :______________
Doba trvání úvěru :____________________
Měsíční příjem :___________________
Váš mobilní telefon :_______________

S pozdravem.

Platí méně financí PLC

Pan Earl Ingram G...

2 Raymond Johnson Raymond Johnson | E-mail | 9. srpna 2011 v 18:24 | Reagovat

Já jsem pan Raymond Johnson. Jsem vlády certifikovaný věřitele, nabízím Půjčky pro jednotlivce, firmy a instituce spolupracují při 3% úrokové sazby, určující úvěrových podmínek. Úvěr pro rozvoj podnikání konkurenční výhodu. movisterloan@gmail.com
Nabízím tyto druhy úvěrů
* Osobní půjčky (Secure a Nezajištěné)
* Obchodní úvěry (Secure a Nezajištěné)
* Vysokoškoláka úvěru
* Absolvent Loans
* Vzdělání MBA úvěru
* Lékařské vzdělávání úvěru
* Právní vzdělávání úvěru
* Studium v ​​zahraničí úvěr
* Konsolidace půjček
* Kombinace úvěru
Zajištění, a Non-Collateral Loans
Půjčky na Váš vstup do podnikání: V případě zájmu nás kontaktujte movisterloan@gmail.com

3 John Richard John Richard | E-mail | 9. srpna 2011 v 18:26 | Reagovat

Dobrý den, každý,
  To je informovat ty, které mají finanční krize a všechny ty se špatnou úvěrovou, které pomáhají přišel. Mé jméno je pan John Richard MD medu dobře úvěru firmy a jsem Vláda schválila věřitele, který dává z úvěrů v různých kategoriích, jako je, podnikatelský úvěr, osobní půjčka, dluh konsolidační půjčku a mnoho more.so Proto vyzývám ty, se špatnými úvěr Není se čeho bát víc, ale kontaktujte nás s touto e-mailovou pokud máte zájem, kontaktujte nás na adrese: honeywelinvestmentcompany@gmail.com

4 honza honza | 18. července 2012 v 22:00 | Reagovat

na některé půjčky je třeba sí dát pozor, nedávno jsme řešili na foru http://www.pujckam.cz/ sms půjčky :)

5 Kelbo Kelbo | 11. května 2016 v 11:37 | Reagovat

Nebankovní půjčka s možnostíodkladu splátek:

http://zonafinanci.cz/pujcky-s-moznosti-odkladu-splatek/

6 Mr Carter Collins Mr Carter Collins | E-mail | Web | 28. října 2016 v 18:14 | Reagovat

Mé jméno je pan Carter Collins, Jsem soukromý věřitel, který rozdávat
půjčku na soukromé i firemní osob. Už jste byla odmítnuta
tolika bank? Potřebujete finance založit podnik? Dělat
budete potřebovat finance na rozšíření svého podnikání? Nebo budete potřebovat
osobní půjčka?. kontaktujte nás :: cartercreditunionoffer.link@gmail.com

Dlužníci DATA FORM
1) Vaše jméno:
2) SEX:
3) Vaše země:
4) Vaše funkce:
5) Váš rodinný stav:
6) Telefon:
7) MĚSÍČNÍ PŘÍJEM:
8) Adresa:
9) Účel:
10) PŮJČKA přání:
11) PŮJČKA DOBA:
kontaktujte nás :: cartercreditunionoffer.link@gmail.com
S pozdravem
Mr Carter Collins

7 Tino Tino | 25. května 2017 v 7:09 | Reagovat

Top úvěr má velmi nízkou úrokovou sazbu-

https://www.vitacredit.cz/uver_top/

8 Elga Elga | 26. května 2017 v 9:54 | Reagovat

nejvhýhodnější zhodnocení vašich financí -

http://algiriera.cz/nejlepsi-nejvyhodnejsi-zhodnoceni-penez.php

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama