Záhada UFO

13. února 2013 v 12:30 |  UFO fenomén
Lidstvo a "záhada UFO"



Freska z Kosovského kláštera


Záhada - jev nebo událost, která se mohla udát jak ve vzdálené minulosti, tak v dnešních dnech, na niž věda na současné úrovni vědomostí nemá uspokojivé vysvětlení, podložené pozorováním a ověřené pádnými důkazy a pokusy. Tak nějak by mohla znít jakási krátká definice záhady. Záhady neexistují. Je zde jen spousta věcí, které dosud nechápeme, nebo nechceme chápat, ba dokonce je odmítáme brát na vědomí.


Hned na úvod je třeba uvést, že mnohé "záhady" jsou staré jako samo lidstvo a jistě ještě starší. Nepochopitelné věci a události provázely už naše prapředky doby kamenné od chvíle, kdy si začali uvědomovat sebe sama a okolní prostředí. Pro ně jistě byly záhadné všechny přírodní jevy, které je provázely, a měli z nich asi dost hrůzu. Zde je možná původ prvních projevů uctívání, vznik prvních bohů a božstev vyžadujících "udobřování", základu, na němž později začala parazitovat náboženství. Časem se z lovců a sběračů stali usedlí zemědělci a řemeslníci a místo primitivních kmenů postupně zaujaly velké civilizace toužící po vědomostech a poznání. V jejich městech a při panovnických dvorech patrně vznikaly první astronomické pozorovatelny a první vědecké týmy, jejichž úkolem bylo minimalizovat množství záhad a nevysvětlitelných jevů a podat k nim uspokojivá vysvětlení (Mezopotámie, Sumer, Egypt, Mayové, Keltové, atd.).



Freska, Kosovo


Takto získané informace byly pečlivě zaznamenávány a shromažďovány ve stavbách sloužících jako archivy, které dnes mylně považujeme za hrobky či "stavby kultovního charakteru" (problém je zjevně v tom, že zatím neumíme správně rozluštit písmo či znaky v těchto stavbách, nebo v tom, že si u těchto staveb nechceme připustit jiný, než kultovní význam). I když tyto dávné civilizace byly na velmi vysoké, v mnohém dosud nepřekonané technické a intelektuální úrovni, byly bohužel vystřídány jinými, s nižší kulturní úrovní, zato s většími dobyvačnými choutkami.


Svůj podíl na kroku zpět a destrukci či tabuizaci prastarých vědomostí měly i všechny nově vzniklé církve (Evropa a Jižní Amerika - křesťanství a jeho inkvizice, spojená s dobyvatelskými výpady; misionářské výpady do Asie a Afriky, ale také rychle se šířící islám). Teprve ve 20. století, zejména ve druhé polovině, došlo k prudkému rozmachu přírodních a společenských věd, a také k technickému pokroku umožňujícímu nové efektivní přístupy a postupy k starým otázkám.



Dřevořezba z Arábie, 1479


Jak se lidstvo na cestě staletími vyvíjelo až do dnešních dnů, měnila se i povaha a druh "záhad", které ho provázely. Prvopočáteční obavy z hromu a blesku vystřídaly otázky okolo vyvedení Hebrejů z Egypta, Kristovo zmrtvýchvstání, zda je Země kulatá nebo zda je Slunce středem vesmíru.


Pak přišlo dvacáté století a nebývalý rozvoj námořní a letecké dopravy. Vynořily se nové "záhady", jako Bermudský trojúhelník či "foo-fighters". A právě od nich byl už jen krůček k tajuplnému jevu provázejícímu lidstvo po celé období zaznamenávané historie, a určitě už dlouho předtím. Jde o fenomén známý pod zkratkou U.F.O.


UFO - zkratka anglického termínu Unidentified Flying Objects (v českém překladu Neidentifikovaný Létající Objekt) - se bleskově rozšířila po celém světě. Avšak nejde jen o fenomény pozorované na denní či noční obloze. Jsou známy případy pozorování neidentifikovaných objektů pod hladinou moří a oceánů, blízká setkání či pozorování útvarů považovaných za kosmické lodě nebo setkání s bytostmi na zemském povrchu, a to nejen v současnosti, ale už i v dávné minulosti. Proto zdomácněla další mezinárodní označení, přesněji vystihující povahu neznámého objektu. Mezi nejpoužívanější z nich patří:


UFO - Unidentified Flying Objects - neidentifikované létající objekty (disky, doutníky, koule, světelné jevy)


USO - Unknown Submarine Objects - neznámé objekty pohybující se pod hladinou (tělesa plující několikanásobně větší rychlostí, než jsou schopna plout pozemská plavidla)


BUFO - Biblish Unidentified Flying Objects - biblické neidentifikované létající objekty (vidění proroka Ezechiela, Mojžíšova zjevení, destrukce Sodomy a Gomory neznámou silou)




Dalším důležitým parametrem zavedeným pro snazší evidenci a objasňování jednotlivých pozorování jsou tzv. "blízká setkání". Ta se dále dělí do tří kategorií:


l) Blízké setkání prvního druhu - vizuální pozorování objektu ze vzdálenosti do 150 m od objektu.

2) Blízké setkání druhého druhu - pozorování doprovázené nějakým měřitelným fyzikálním efektem na zemi či na předmětech, jako např. sežehnutá tráva, poděšená zvířata, nefungující elektrické systémy nebo zastavující se motory.

3) Blízké setkání třetího druhu - takto je označována zpráva oznamující pozorování posádky uvnitř nebo okolo UFO.

Specifickou kategorii tvoří případy kontaktu či únosu bytostmi UFO, avšak tyto případy často postrádají dostatek důkazů či přítomnost svědků což ve většině případů znemožňuje objektivní prozkoumání a objasnění případu.


Něco historických faktů.

Většina lidí i zarytých příznivců UFO si myslí, že jde o nový fenomén, něco, co se objevilo teprve nedávno v těsné souvislosti s enormním rozmachem vědy a techniky dvacátého století. Opak je pravdou. Stejně tak jako ostatní nevysvětlitelné věci provázelo lidstvo odpradávna i UFO. Nabízí se i úvaha, že jakési inteligentní bytosti, ať už z blízkého či dalekého vesmíru, v zájmu vědy sledují naši planetu už od vzniku vyšších forem života, stejně tak, jak to dělají ve svých laboratořích naši vědci. A kde je psáno, že tito "cizí vědci" kdysi úmyslně nezasáhli do vývoje na naší planetě (náhodné a spontánní vymření obřích dinosaurů, náhlé vítězství homo sapiens nad daleko lépe vybaveným homo sapiens neanderthalis, a odkud se vzaly udivující astronomické poznatky starověkých civilizací v Sumeru, Egyptě, Indii, u Mayů atd.)?




Zkusme se v myšlenkách přenést do doby kamenné a pokusme si představit, jak bychom tehdy asi reagovali, kdyby se najednou "otevřelo nebe" a nedaleko od nás se sneslo na zem "něco zářícího"… Jak bychom se asi cítili, a co bychom si o tom mysleli?


Neměli bychom samozřejmě žádné pojmy pro něco takového a nemohli si prostě říct, že přistál létající stroj. Jakpak bychom pak informaci o téhle události vyprávěli jiným současníkům, a v jakém tvaru by se dostala k dalším generacím? A navíc, jak nazvat a popsat ty, kteří vystoupili s nevídaným vybavením, které bychom samozřejmě rovněž nebyli schopni pojmenovat?


Nabízí se myšlenka, že jde o něco nadpozemského či božského. A jsme u toho - máme vlastní božstva, máme co uctívat a zůstalo nám kultovní místo (tam, kde přistála "ta věc") a nic nebrání v tom, abychom formou nevinného kultu předávali potomkům až do dnešních dní zprávu o dávné návštěvě, ovšem nechtěně "šifrovanou" kvůli formě sdělení odpovídající našim tehdejším znalostem a jazyku. Takové důkazy jsou roztroušeny po celém světě. Indie - sanskrtem popisovaná velká města obíhající Zemi (jako ISS), amazonští indiáni a jejich Bep Kororoti - návštěvník z vesmíru, obrovské kresby a linie na planině Nazca, tajemní mayští bohové nebo "létající had", Kukul-kan, v mexickém Chichén Itzá… a v neposlední řadě tajemství pyramid rozesetých po celém světě.


Nemusíme ani chodit tak daleko, stačí se zamyslet nad znalostmi starých Keltů či tajemstvím legendárních Druidů; dodnes neznáme pravý význam kamenných kruhů v Anglii (např. Stonehenge) a pokud to ještě nestačí, jsou tu ještě biblická tajemství (Ezechiel; Sodoma a Gomora a hněv Boží, vyvedení Hebrejů z Egypta skrz Rudé moře) - co když i "kniha knih" skrývá zašifrované poslání naší i budoucím generacím…?




Ale dost otázek a vizí, přejděme k první, dalo by se říci pečlivě zdokumentované zprávě o podivuhodném dění na středověké obloze, neboť událost se odehrála 14. dubna 1561 mezi 4 a 5 hodinou ranní nad Norimberkem. Zdokumentoval ji Hans Glasser na základě výpovědí očitých svědků v dokumentu nazývaném Norimberský pergamen.


To ráno zaplnily nebe nad Norimberkem létající objekty všeho druhu (disky, doutníky a koule všemožných barev), které jakoby mezi sebou bojovaly a posléze zachraňovaly druhy, kteří se zřítili na zem. Po ukončení demonstrace své síly odlétla celá skupina směrem na západ.


O tom, oč vlastně tehdy nad Norimberkem šlo, panují dodnes dohady.

Přesuňme se o pár století blíže, do roku 1943. V téže oblasti zuřila druhá světová válka a spojenecká i německá letadla sužovaly jevy, jímž piloti říkali "foo-fighters".




Šlo o jasně svítící disky nebo koule o průměru asi 8 cm, které se zničehonic objevovaly po boku letadel v celých skupinách. Nevyskytovaly se však jen v Evropě, ale i na bojištích v Tichomoří. Podstata či původ těchto jevů nebyl nikdy vysvětlen.


Nejčastější pojmenování pro UFO zní "létající talíř". Odkud pochází? Zkušený pilot Kenneth Arnold se 24. června 1947 za letu při jasném počasí kochal pohledem na úchvatnou scenérii pohoří Cascade Mountains ve státě Washington. Letěl směrem na Yakima, před sebou měl Mt. Rainier, když tu jej náhle překvapil světelný záblesk. Vlevo, severně od hory, spatřil formaci devíti letících objektů a povšiml si, že se pohybují podivným způsobem - jakoby poskakovaly nahoru a dolů. A zde použil přirovnání, které mělo vstoupit do dějin: "Jako když hozené podšálky dělají žabky na hladině vody." Jejich rychlost odhadoval na úžasných 2000 - 2700 km/h, tj. mnohonásobně vyšší, než jakou tehdy mohl dosáhnout nějaký pozemský letoun. Tento případ se nikdy nepodařilo objasnit.




Přímo kultovní význam pro příznivce UFO má ovšem případ, který se odehrál o pár dní později, 2. července 1947. Nese dnes název "Roswellská událost". Došlo k ní v Novém Mexiku poblíž městečka Roswell, poblíž později proslulé Area 51.

Toho dne nalezli rančer William Brazel se synem a dcerou na pozemku své farmy rozptýlené trosky neznámého objektu. Ihned poté, kdy to oznámil příslušným úřadům, byla pod taktovkou vlády spuštěna do té doby snad největší operace armády na území USA. Trosky byly přepraveny na blízkou leteckou základnu Wright Patterson a státní orgány roztočily rozsáhlou zastírací kampaň vydáváním dementi a šířením protichůdných informací jako "… šlo o trosky meteorologického balonu…" nebo "… havaroval prototyp nového supertajného letounu…" apod.




I kdyby Roswellský případ neprokázal nic jiného, pak alespoň naznačil, že vláda Spojených států chtěla cosi zatajit a neváhala využít jakýchkoli prostředků!


Do té doby se všechna novodobá pozorování UFO se obešla bez jakékoli výraznější újmy na zdraví či obětí na životech. Ale o tom, že setkání s UFO dokáže i zabít se měl na vlastní kůži přesvědčit kapitán amerického letectva Thomas Mantell.

Brzy odpoledne 7. ledna l948 spatřila služba kontrolní věže v Goldman Field ve státě Kentucky jasný diskový objekt. Asi hodinu a dvacet minut po tomto zjištění se objekt ještě stále pohyboval nad Fort Knox (přísně střeženou oblastí; pevností sloužící jako trezor pro americký zlatý poklad), a tak letka letounů P-51 Mustang vedená kpt. Mantellem dostala příkaz úkaz prověřit. Letadla stoupala do výšky směrem k objektu.


Ve výšce 4572 m se ostatní letouny obrátily zpět na základnu, neboť stroje nebyly vybaveny pro let ve velkých výškách, jako Mantellův stroj. Ten pokračoval ve sledování objektu, pak ale náhle spojení s věží umlklo, stroj se nečekaně zřítil a kpt. Mantell zahynul v jeho troskách. Existuje mnoho teorií, co vlastně sledoval.


Jedna praví, že šlo o meteorologický balón, druhá tvrdí, že šlo o hvězdu nebo planetu Venuši. Sám Mantell objekt popsal jako "… je to kovové … velikost obrovská!" Další nevyřešený případ.


Výzkum a vyšetřování UFO


Takřka ihned po událostech v Roswellu bylo spuštěno několik vládních projektů s úkolem evidovat, vyšetřovat a podávat zprávy o tomto fenoménu přímo Pentagonu a Bílému domu. Jednalo se o projekty Znamení a Zášť či o supertajnou speciální studijní skupinu MJ-12 (Majestic 12).




Asi nejznámější z těchto počinů, určený především pro veřejnost, nesl název Project Blue Book (Projekt Modrá kniha). Projekt byl spuštěn v roce 1948 (rok po Roswellu) a běžel celých 21 let, až do roku 1969. Vyšetřování zpráv o UFO mělo na starost vojenské letectvo Spojených států (USAF), které přitom vycházelo ze dvou předchozích studií - projektů Znamení a Zášť. Po návalu pozorování UFO v roce 1952 bylo zřejmé, že bude třeba postupovat systematičtěji. Štáb pod vedením kpt. E. J. Rupperta vypracoval rychlou a stručnou metodu vyhodnocování pozorovaných úkazů. Svědci obdrželi osmistránkový dotazník, analyzovaly se fotografie i jejich negativy. Výzkumníci hodnotili astronomické údaje, přelety letadel a hlášení o povětrnostní situaci. Takto organizovaný tým rychle vyřadil zprávy zjevně smyšlené nebo vysvětlitelné přírodními úkazy.


Negativem této skupiny byla předpojatost, členové týmu neskrývali přesvědčení, že fenomén UFO neexistuje. V některých případech byli ovšem přesto nuceni uznat autentičnost daných materiálů.


Ve spojitosti s projektem Blue Book nelze opomenout Dr. Allena Hynka. Tento profesionální astronom byl najat letectvem Spojených států, aby pověsti o létajících talířích uvedl na pravou míru. Místo toho se však pod tlakem důkazů stal přesvědčeným zastáncem reality UFO a nejslavnějším ufologem všech dob. Jeho smrt v roce 1986 znamenala pro světovou ufologii velkou ztrátu a tuto mezeru se dosud nepodařilo zaplnit.


Dnes existuje mnoho dalších skupin a projektů zabývajících se "ufologií". Jsou to například:

APRO (Aerial Phenomena Research Organisation)- Společnost pro výzkum jevů v atmosféře,NICAP National Investigations Committee on Aerial Phenomena)- Národní vyšetřovací výbor pro vzdušné jevy, MUFON (Mutual UFO Network)- Společná síť pro výzkum UFO, BUFORA, CEI, CUN - národní organizace pro výzkum UFO (Anglie, Španělsko, Itálie), SETI Program (Search for Extraterrestrial Intelligence) - program americké NASA pro pátrání po mimozemských civilizacích ve vesmíru.


A na závěr?


Snad jen to, že je na každém z nás, jak se k této věci postaví. Mnohé případy už byly vyřešeny a objasněny, mnohé prohlášeny za jednoznačně smyšlenky, fotomontáže, optické klamy či jiné falzifikáty, avšak některé (a není jich právě málo) musely být i po důkladném přezkoumání uznány jako plně autentické!




Co z toho vyplývá? Buď se lidstvo stalo obětí obrovského kolektivního klamu smyslů, anebo, ústy Maldera ze seriálu Akta X: "Tam venku něco je…!"


A abychom byli plně objektivní, dlužno dodat prohlášení významného amerického astronoma: "V našem doposud známém vesmíru jsou miliardy hvězd. Řekněme, že pouhých deset procent z nich jsou hvězdy stejné velikosti, jako naše Slunce. Pak vezměme, že z počtu hvězd, který nám takto vyjde, má deset procent vlastní planetární systém a v dalších deseti procentech z nich existují planety podobných parametrů a přibližně stejně vzdálené od jejich slunce, aby tam mohly existovat podmínky pro vznik života. I po tomto krácení zbývá velký počet planet, na kterých potenciálně existuje život, neřku-li civilizace."


A kde je psáno, že některá z nich už dávno není na mnohem vyšší jak technické tak duševní úrovni, než naše, pozemská?

Nabízí se námitka, že i přes veškeré astronomické objevy (pravidelné lety do vesmíru, výzkum Měsíce v programu Apollo vyslání automatických sond k planetám naší soustavy i do hlubin vesmíru, teleskop Hubble atd.) nebylo zpozorováno natož dokázáno nic mimozemského. Možná je to i tím, že nikdo z mocných s přístupem k nejnovějším informacím nemá zájem na tom, aby bylo něco dokázáno či zveřejněno.


Nebo je to tím, že návštěvníci z kosmu, pokud skutečně existují, nemají právo či jiný důvod zasahovat nám do života (vývoje). Nezbývá než čekat, teprve čas ukáže, co nám to tu vlastně poletuje nad hlavou…

-red- Podle internetových zdrojů.


zdroj: wmmagazin


Roční předplatné rozesíláme v Česku a na Slovensko. Pčedplaťte si měsíčník WM magazín ještě dnes.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama